Jak se slaví Velikonoce u moře?

Chorvatsko

V Chorvatsku patří Velikonoce k důležitým náboženským svátkům a jsou stejně jako u nás, spojeny s půstem, návštěvou kostelů a dobrým jídlem.

Například na námi oblíbené Istrii je zvykem sníst jeden list z olivové větvičky, tím si prý člověk zajistí dlouhověkost. V Dalmácii pak se mladí muži převlékají za římské vojáky a přicházejí na Velký pátek před oltář, který mají za úkol strážit až do Velké soboty. Před oltářem stojí hrob Ježíše, u kterého se střídají v hlídání. Během hlavní bohoslužby, která začíná o půlnoci na Velikou sobotu se hrob rozsvítí a tito mladí muži „Žudije“ se dají na útěk před zmrtvýchvstalým Kristem.

Podobný zvyk jako u nás je pletení pomlázky, na rozdíl od nás je však chorvaté pletou z větví olivovníku. 

Barví se i vajíčka. Říkají jim "pisanica" a barví se cibulí a červenou řepou nebo kapustou. Nejkrásnější velikonoční vajíčka se darují z lásky. S těmi méně hezkými vajíčky se hraje hra – tuckanje.  Ťukne se vajíčko o vajíčko, dokud jedno z vajíček nepraskne, prasknuté vajíčko ze hry vypadává. Vajíčko, které zůstane celé, pokračuje ve hře dál.

Co se jídla týče, na Velikonoce se peče sladký kulatý chléb pogača (takto se chlebu říká ve vnitrozemí) nebo pinca (takto se mu říká na pobřeží). Pogača se může péct i na slano, stačí jí naplnit sýrem.

Lidé si do kostela nosí košíky s jídlem, které se na konci mše posvětí a smí se jíst až po posvěcení.

Bulharsko

Velikonoce v Bulharsku jsou spojeny především s bohoslužbami v chrámech a v kostelích. Před začátkem března posílají Bulhaři svým známým a blízkým tzv. marteničky. Martenička je červeno – bílý střapec, který se nosí buď na oblečení, nebo na zápěstí. Darování marteničky mají svým nositelům přinášet štěstí a zdravý. Dalším zvykem je darování přátelům nebo příbuzným mazance – kozunaky a barevná vajíčka.

Velikonoční vajíčka mají v Bulharsku jasně červenou barvu, některá z vajíček se vsazují do mazanců. Tyto mazance se poté nosí na hlavní mši do kostela, po mši se vajíčka naťukávají o zeď kostela. Podobný zvyk se dodržuje i před velikonočním obědem. Každý si vezme jedno vajíčko, kterým ťuká o vajíčko ostatních. Vajíčko, které je nejméně naťuklé přinese svému majiteli velmi úspěšný a šťastný rok.

Itálie

Velikonoce (italsky Pasqua) v Itálii mají tady velký význam. Od Zeleného čtvrtka až do Velikonočního pondělí probíhají velké bohoslužby, kterých se často účastní i ateisté. Toto období začíná, tak jako u nás Květnou nebo spíše také Palmovou nedělí. Ráno natrhané olivové větvičky se před nedělní mší hromadně posvětí a v každé domácnosti pak tyto větvičky zdobí stůl.

Modré pondělí - podle církevní tradice se kostely zdobily modrým suknem. Na modré pondělí začínají italským dětem prázdniny a dospělí zase nesmí vůbec pracovat.

Šedivé úterý -  hospodyňky mají velký úklid, především musí vymést pavučiny ve svých domech.

Škaredá středa -  právě ve středu zradil Jidáš Ježíše. Tuto skutečnost si lidé připomínají  v podobě pečiva ve tvaru „J“. I u nás platí, že kdo se bude mračit na škaredou středu, bude se mračit každou středu i po celý další rok. Na škaredou středu se vymetají komíny, údajně se tím zaženou zlí duchové.

Na Zelený čtvrtek všechny zvony odlétají do Říma.

Velký pátek - připomene všem Italům ukřižování Ježíše Krista. Tento den se papež modlí Křížovou cestu v římském Koloseu a na vesnicích se koná dlouhé procesí. Velký pátek je posledním dnem kdy se dodržuje půst.

Bílá sobota - kostelní zvony opět zvoní a všichni se připravují na Velkou noc pečením typických italských buchet nebo vařením domácích těstovin.

Velikonoční neděle - italové ji slaví v rodinném kruhu se spoustou domácích sladkostí a jiných dobrot. Papež slouží na náměstí Sv. Petra mši, která je vysílána televizí po celém světě.

Velikonoční pondělí - celá Itálie je v pohybu. Hned od rána všechny rodiny razí na piknik k jezerům, horským loukám nebo na pláž s koši, které jsou plné jídla nebo se zúčastní některé ze slavností v jejich městě. Děti dostávají obrovská čokoládová vajíčka, která jsou zabalená v pestrobarevných lesklých fóliích a dají se v nich najít nejrůznější překvapení.

Řecko

Pravoslavná církev používá stále juliánský kalendář (zavedený Juliem Cesarem. Většinou tedy slaví Velikonoce v jiném termínu než církev katolická. Letos však máme Velikonoce zároveň.

Pravoslavná církev používá stále juliánský kalendář. Většinou tedy slaví Velikonoce v jiném termínu než církev katolická. Letos však máme Velikonoce zároveň.

Velikonoční období začíná nedělním masopustem. Po celé zemi se konají průvody v maskách, tančí se a lidé si vzájemně odpouštějí. Čtyřiceti denní půst (nesmí se jíst maso, mléčné výrobky a vejce) začíná hned v pondělí. Toto „Čisté pondělí“ je věnováno dětem a hromadně se pouští draci. Hospodyňky by pak měly celý den mýt nádobí.

Květná neděle – připomíná se Kristův vjezd do Jeruzaléma a v tento jediný den je povoleno jíst ryby.

Rudý čtvrtek – malují se vajíčka na červeno. Ty se pak nesou do kostela k požehnání a uloží se do „mazance“, který má uprostřed díru.

Velký pátek – nepřísnější půst, od rána po celý den probíhají v kostelích mše a chystá se pomyslný Kristův hrob.

Bílá sobota – na znamení příchodu nového života jsou kostely po celé zemi vyzdobeny zelení. Venku se dělá hluk jako obrana proti zlým duchům. O půlnoci pak zhasnou všechna světla a lidé si přenáší požehnané světlo z kostela.

V neděli ráno chodí Řekové do kostela kolem 11 hodiny a hned potom domů na slavnostní oběd V pondělí pak s celou rodinou grilují tradiční jehněčí maso v přírodě.