Chorvatsko je nám velmi blízké, máme podobnou řeč i povahu. Co tedy je v Chorvatsku typické pro štědrovečerní hostinu?
Chorvatské Vánoce jsou oslavou narození Ježíše Krista, lásky a lidské sounáležitosti.
Slavnostní nálada začíná na sv. Kateřinu, zapálením první svíce na adventním věnci spleteného z větviček stálezelených rostlin a zahájením každodenních ranních mší tzv. Zornice. Na svatou Barboru dívky řežou větvičky, 5.prosince také stejně jako u nás Mikuláš nosí svatý Nikolaj dětem sladkosti, zatímco doprovázející čert naděluje zlobivým dětem metlou a pod polštářem zanechává malou rákosku. To, aby děti nezapomněly na slušné vychování. V den svaté Lucie zasejí Chorvaté pšenici, aby svou čerstvou zelení požehnala na štědrovečerním stole a přinesla tak rodině v dalším roce bohatsví, hojnost, plodnost a zdraví. Někdy ji dávají pod stromeček hned vedle tradičních jesliček.
Na Štědrý den, chorvatsky Badnjak, se dříve (podobně jako u nás) držel půst a děti také věřily na zlaté prasátko. Pojídaly se různé kaše, ovoce a cukroví, které ani dnes nesmí na vánočním stole chybět. Nyní Chorvaté jedí k obědu rybu a to ve vnitrozemí kapra či jiné sladkovodní druhy, v přímořských oblastech si potom pochutnávají na rybách mořských. Typickým vánočním cukrovím jsou pepřové perníčky tzv. paprenjaci. Po celý den se z obydlí linou koledy a jiné zimní písně, také podle založení rodiny bývají dodržovány lidové zvyky a obyčeje. Večer se sejdou u slavnostního stolu a podávají obvykle krůtu. Večeře bývá později, až tak kolem 23 hodiny, aby se potom mohli společně vydat do magické noci ozářené lampičkami na půlnoční mši. Před tím ale ještě pokládají pod nazdobený stromeček dárky. Ten ještě stále někde rozsvěcují obřadně od 3 zapálených polen, aby tak zajistili svým rodinám v následujícím roce ochranu. Dárečky však večer ještě nerozbalují. Radostné očekávání trvá až do následujícího rána, kdy 25. prosince na Boží hod se opět sejde celá rodina a teprve se společně mohou těšit z balíčků, které dětem přivezl Djed Božićnjak na saních tažených soby. V tento den hojnosti se obvykle peče husa či jiná drůbež, někde to může být i sele. Na slavnostním stole nesmí chybět koláčky, cukroví, ovoce ani rakija. Boží hod je v Chorvatsku chápán jako den dostatku a proto si stolovníci opravdu dopřávají.
Po Božím hodu následuje svátek Sv. Štěpána, Sv. Jana a 28.prosince svátek Neviňátek. Nový rok se slaví bujarým veselím v okruhu přátel a Vánoce uzavírá svátek Tří králů 6.ledna, kdy chodí tři chlapci zpívající koledy a a přejí lidem Boží požehnání. Děti však nemusí být smutné, neboť do školy se vrací až 10. ledna a do té doby se mohou ještě těšit z dárků od Djedy Božićaje.
